avast! Liberecké gazely

Profil klubu		Profil gazely
Název: avast! Liberecké Gazely		Jméno: Miroslav Šifta
Zkráceně: Gazely		Přezdívka: Míra
Založeno: 11. 6. 2009		Narozen: 17. 2. 1990
Úspěchy: 5. místo v OPLK (2009/10)		Výška, váha: 183 cm, 74 kg
Generální sponzor: avast! Antivirus		Kariéra: 2010 - ? Liberecké Gazely
Bilance (V-R-P): 28-9-24 237:188		Bilance: 36 zápasů 35 bodů (24+11)

Střelec s dvojkou na zádech

Od roku 2010 běhá tento velice talentovaný hráč s gazelou na prsou. Hodně impulsivní útočník, který dělá problémy obráncům ve futsalové lize, ale i těm na zeleném pažitu. V předešlích sezonách nastřílel více tyčí než gólů. Změní to Míra Šifta letos a splní konečně očekávání svých spoluhráčů?

„Obojživelník“

Míro, všichni o tobě ví, že jsi od svých školních let hrál velký fotbal. Přibliž nám zkráceně svou bohatou fotbalovou kariéru.
Do žáků jsem hrál za Rapid Liberec a posléze jsem vystřídal Slovan Liberec, PFC Český Dub a nakonec se vrátil za divizí do Rapidu, kde

jsem ale v 18 letech musel ukončit svojí fotbalovou kariéru kvůli nepříjemnostem se zraněními. Ovšem toto léto se mi po velkém fotbale zastesklo a zkouším svou kariéru obnovit ve Vratislavicích, nutno dodat, že se to zatím moc nedaří, ale fotbal mě i přesto baví.

Tvoje působení v Gazelách odstartovalo sezonou 2010. Co tě přimělo začít hrát futsal?
K futsalu jsem přičichnul už před časem, kdy odstartoval projekt futsalové ligy U15 a U18 a já se dostal do Alfy Liberec. Díky tomu mě začal futsal bavit a zajímat, no a když se k tomu ještě přidalo neustálé povídání mého nejlepšího kamaráda Járy o první futsalové sezóně Libereckých Gazel, pokusil jsem se do kádru vnutit pro příští sezónu, a povedlo se.

Během roku 2011 o tebe usiloval ambiciózní tým Pampuchu, ale zůstal jsi v Gazelách. Nelituješ tohoto kroku?
Rozhodně nelituju, ikdyž třeba Pampuch hraje o trochu lepší futsal, ke Gazelám mi přirostlo srdce a nikdy bych tento klub nezradil.

Odjakživa jsi platil na fotbalovém hřišti za snipera, ale na futsalovou bránu jakoby sis nemohl dlouho zvyknout, souhlasíš?
Rozhodně souhlasím, sám jsem ze svých výkonů, jak herně, tak především střelecky zklamaný. Stále však věřím, že se to obrátí a začne mi to tam zase padat...snad již tuto neděli.

Emoce AŽ na prvním místě

Jsi veliký bojovník, který dokáže tým strhnout. Ovšem kolikrát tvá přemotivovanost vede k „blikancům“ v podobě ostrých zákroků na soupeře. Jde se proti tomu nějak vzepřít, nebo už zkrátka jiný nebudeš?
Je pravda, že někdy se zbytečně rozčílím a mám rudo před očima. Dělat se s tím asi nic nedá, jen postupně dospívat a čekat, až dostanu rozum. Myslím, že každým rokem podobných úletů ubývá. Myslím ale, že zákroky, které vznikají z mých blikan-

ců, jsou sice ostřejší, ale nikterak zákeřné. Jsem odpůrce faulování zezadu, můj cíl už pár okamžiků dopředu ví, že půjde k zemi.

Jak snášíš prohry?
Asi jako všichni, prohry nesnáším. Dokážu přijmout porážky, když je někdo očividně lepší a my podali dobrý výkon, jako například v

pohárovém utkání s Fazolemi Český Lípa, ale do dneška mi leží v žaludku třeba porážka od Al-Chajdy po dvou gólech v poslední minutě.

Jak jsi zapadl do kabiny?
Partu v kabině miluju, líbí se mi styl humoru, který v šatně i mimo ní s klukama praktikujeme. Takže cítím, že do kabiny jsem zapadl bez problémů, doufám, že to tak cítí i spoluhráči a nemají se mnou žádný problém.

Atmosféra v Gazelách je téměř rodinná, vyhovuje ti to?
Jak už jsem řekl, Gazelí partu zbožňuju, vždy se těším na jakoukoli událost, u které se s klukama vidíme. Trávit s nimi ještě více času by mi rozhodně nevadilo

Sezona 2012/2013

Co očekáváš od letošní sezony? V čem by mohla být jiná než ty předešlé?
Musím říct, že mám z nadcházející sezóny obavy, a to z jednoduchého důvodu - náš nejlepší střelec Jára je zraněný a široko daleko nevidím hráče, který by ho střelecky, alespoň částečně nahradil. Ale i přesto se na sezónu moc těším a myslím, že budeme podávat opět výkony, za které se nebudeme muset stydět. Během přípravy jsem pozoroval na mnohých spoluhráčích, že futsalově výrazně povyrostli, škoda jen, že jedním z těch, kteří dosáhli největšího progresu byl i Jára, což by znamenalo možná ještě lepší sezónu v jeho podání, než tu loňskou, ale jak to tak bývá...v tom

nejlepším přijde zranění.

Mají podle tebe Gazely reálnou šanci udělat historicky nejlepší umístění? (pozn. red. LG se nejlépe umístily v sezoně

2009/10 - 5. místo)
Reálné to rozhodně je, ale můj osobní tip je, že budeme hrát trochu níž, tedy spíš ve středu tabulky.

Co bude klíčem k úspěchu?
Poctivý přístup a výkony všech, co se zapojí do utkání. Co si budeme povídat, futsalisti moc dobří nejsme, vždy nás zdobí pracovitost a bojovnost a zarputilost. Letos v tomto ohledu musíme ještě přidat, být důraznější a snažit se nahradit Járu a ty góly tam nosit „na koulích“.

Máš v Gazelách bilanci bod na zápas. Udržíš si to?
Pěvně věřím, že tuto statistiku spíš zlepším.

Slíbíš, že po každém vyhraném zápase bude ve sprše létat „tučňák“?
To je samozřejmá věc, každý gól Gazel ve vítězném utkání = tučňák až na záchod.

no.2

Fanoušky by zajímalo, jestli máš před zápasy nějaký zvláštní rituál?
Nic moc zvláštního před zápasem nepraktikuji, snad jen, že si obouvám pravou kopačku jako první.

Proč nosíš na zádech na útočníka netradiční č.2 ?
Jako malý kluk jsem začínal, jako pravý obránce, tedy s číslem 2, protože se tradičně dávali čísla podle místa v sestavě. Později jsem se sice vysunul až na hrot, ale "dvojka" mi už zůstala.

Studuješ na vysoké škole v Praze, ale zápasy zpravidla nevynecháváš. Dá

se tedy říct, že je pro tebe futsal důležitý?
Pokud mi nic opravdu důležitého nebrání v tom přijet na víkend do Liberce, vždy se rád na zápas dostavím. Pokaždé, když se nemůžu

zúčastnit utkání, nervózně čekám na telefonu na výsledek. Každý klub za který jsem kdy nastupoval, byl pro mě vždy důležitý a nebyl mi lhostejný, ale u Gazel je to ještě nějaké hlubší.

Raketa na dlouhé tratě

Gazely nejsou pouze o futsale, ale také o atletických mítincích a běhání. Ty sis připsal už necelých 116km do gazelích tabulek. Kdo tě k běhání přivedl?
Když jsem vstupoval do Gazel, byl jsem samozřejmě obeznámen s tím, že to tu není jen o futsalu. Běhání mě nikdo moc nebavilo, ale chtěl jsem se zapojit do aktivit s ostatními kluky a tak jsem zkusil v září 2010 Night GrandPrix v Praze a nakonec jsem letos v květnu okusil i maraton, takže mě běhání asi nakonec docela oslovilo. K běhání přivedli ostatní kluci z Gazel, největší zásluhy patří Járovi, jakožto mému kamarádovi a vrstevníkovi. Bez něho bych v Gazelách nepůsobil.

Co tě na závodech baví?
Nejkrásnější je pocit v cíli. To, že člověk dokázal něco, co si předtím v životě nedokázal ani představit. A už se budu opakovat, ale když se jede na závody ve větším počtu, baví mě právě gazelí parta. Letos sis zapsal 1. maraton a hned z toho byl rekord za krásný čas 3:42:43.

To je velký úspěch, že?
Mým cílem bylo hlavně důstojně doběhnout. Byl to první maraton, měl jsem z něj

strach a tak jsem docela i trénoval a navíc zrovna v den závodu panoval ideální běžecké počasí. Myslím, že tento čas už bohužel nepřekonám.

Kdy si myslíš, že překonáš Járův rekord i na půlmaratonové trati?
Nikdy, ikdyž bych si to moc přál. Járův čas na půlmaratonu v Olomouci byl famozní. Jediný, kdo by ho z gazel mohl pokořit, je Buráček.

Chtěl by ses dostat v tabulkách před rekordmana uběhnutých kilometrů Krociho (404,2km), kterého začátkem listopadu čeká prestižní New York-ský maraton?
Chtěl, ale určitě to nebudu nahánět nějak zběsile, spíš v klidu. Mým cílem je každý rok odběhnout jeden maraton a alespoň jeden půlmaraton a třeba se za pár let na Krociho dotáhnu, ale bude to určitě až po tom, co Kroci svou běžeckou kariéru ukončí a ještě k tomu bude potom určitě vévodit tabulkám Jára.

Jsi vítězem Libereckého devítiboje z roku 2011 v jednotlivcích i v soutěži družstev. Jak si ceníš těchto primátů?
Devítiboj je krásná gazelí tradice, doufám, že se uskuteční i letos. A to, že jsem loni dokázal zvítězit, mě moc těší, ale velkou váhu tomu nepřikládám. Hanz se jen špatně vyspal a Tomáš, který vyhrál předloni, byl zraněn. Vítězství v družstvech je výsledek skvělých výkonů všech jednotlivců v týmu, kde se sešli samí schopní sportovci. Doufám, že při příštím devítiboji budu zase tvořit tým s Járou a Mildou.

5 krát o sobě		5 krát o ostatních
1) které číslo nosím na dresu Mou oblíbenou 2ku. 2) oblíbený klub (futsalový/fotbalový) Obdivuji futsalovou ERA-PACK Chrudim. Vždy když je sleduju v televizi, tak žasnu...Ve fotbalu přeju samozřejmě Slovanu Liberec. 3) sportovní vzor Mým sportovním vzorem je Hanz Burkoň. Co on všechno dělá... Chci být jako on! 4) kde mě najdete v pátek večer Většinou na nějakém fotbálku či futsálku a pak často na pívu, nebo na facebooku. 5) na jaké www stránky nejvíc klikám Fejsíček		1) kdo má největší apetit Všichni, jak hrozně sporutujeme, potřebujeme dostatečně doplňovat energii, ale nejvíce ji doplňuje asi Krokodýlek. Hlavně tím bořščem vždycky... 2) kdo nejvíc paří na rozlučkách Nejvíc se na rozlučkách rozparádí, podle mého názoru, Aleš. A když se napije Štěpula, je s ním ohromná legrace. 3) kdo je největší blázen a šílenec Krokodýlek, v bráně se ničeho nebojí a z ničeho neuhne. Je to paráda, co tomu našemu futsalu obětuje. 4) kdo vždy nejvíc překvapí Nejvíc mě překvapuje Pavlík, když udělá skvělou kličku, rozdá pas, tvrdě vystřelí nebo vystaví soupeři nekompromisní stopku. Jsem rád, že těchto momentů je u něj čím dál víc. Stojí za tím určitě poctivý přístup k tréninku. 5) kdo chodí poslední ze sprchy Myslím, že bratři Tomáškovi, obzvlášť pomalý s převlékáním je Aleš.