19. kolo - A. S. A. - 28.2.2010 - 5-1 (1-1)

Radek opět absentoval, a tudíž píšu reportáž z našeho zápasu opět já. Na utkání s Asou jsme se všichni moc těšili. Minulý výsledek 16:2 nám sliboval, že si po čase opět trochu zlepšíme skóre. Zatím sice máme nejlepší obranu, ale gólů dáváme opravdu pomálu. I z toho důvodu všichni omluvení své nepřítomnosti upřímně litovali.

Ovšem A.S.A. vůbec nepřipomínala ten poddajný tým ze zimní části soutěže. Největší změna asi byla v brankaři. Kdy starého nepohyblivého vousáče nahradil mladý mrštný holobrádek. Sice to taky nebyl původně gólman, ale na nás stačil bohatě. Skákal pod nohy, zázračně vyrážel naše střely a celkově nás přiváděl k šílenství. Navíc A.S.A. posílila i v poli. Kdy fotbal už uměli minimálně dva hráči a ty nejhorší z posledního vzájemného utkání poslali na zasloužený odpočinek.

Z těchto úvodních slov vám může být jasné, že zápas byl mnohem více vyrovnaný. Navíc v půlce prvního poločasu soupeř vstřelil první a tedy i vedoucí gól. My jsme sice do nich bušili jako hluší do vrat, ale efekt to moc velký nemělo. Například Jarda trefil jen tyč prázdné brány, poté co jsem ho luxusně uvolnil. Zuby si na brankaři postupně vylámali především Tomáš, Kroci, Aleš a již zmiňovaný Jarda. Naštěstí ke konci poločasu udělal brankař chybu. Snažil se Alešovi udělat kličku. Ten ji ovšem vystihl, o míč ho obral a pak již nebylo problém vstřelit vyrovnávací branku.

Poločas tedy skončil oproti všem předpokladům remízou. O přestávce jsme se trochu povzbudili (jen slovně). Poděkovali fanouškům za neutuchající podporu. Zvlášť Milda, který přivedl dvě nové fanynky, překypoval optimismem a povzbuzoval nás, že vítězství je naše. Takto nabuzení jsme na soupeře vlétli jako uragán, nebo spíše vichřička. Akce střídala akci. Velmi produktivní se ukázala trojice Hanz, Kroci a zvlášť Aleš. Tato trojice zařídila tři góly a všechny po pěkných akcí, kdy střelec zakončoval v podstatě do prázdné branky. Aleš se nejdřív sice snažil překonat gólmana sám, ale když se nevedly ani střely a ani kličky, začal nahrávat a to se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí.

Jeden gól zařídili naše mladé pušky Jarda s Rendou. Kdy Jarda nahrál Rendovi, ten z úhlu trefil míč tak, jak to dokáže snad jen on. Míč sice brankaře přelétl, ale do branky letěl tak pomalu, že už to vypadalo, že snad do ní ani nezapadne. Naštěstí přiběhl obětavý soupeřův obránce a míči dodal potřebnou razanci. Soupeř náše útoky zastavoval jen za pomocí faulů a tudíž se jim podařilo nasbírat 6 faulů. K exekuci 10 metrového kopu jsem vyzvali Krokodýlka, aby si k narozeninám nadělil dárek v podobě prvního bodu. Naneštěstí jeho střela mířila nad.

I obrana měla spoustu práce a to nejen sama se sebou. Soupeř vyrážel do nebezpečných protiútoků. A to co nezachránili naši obránci, uhasil opět vynikající Krokodýlek. Naštěstí jak se zápas blížil ke konci, soupeř už naši svatyni ohrožoval jen z dálky, což pro Honzu není problém pochytat.

Bohužel se mi nepodařilo připsat si bod do tabulky produktivity. Jarda moje nahrávky ke gólu nezužitkoval. A moje dvě střely, jedna z blízka po krásném uvolnění od Aleše a druhá petelice z dálky, bohužel minuly místo určení. Ale důležitá je výhra a tu se nám podařilo urvat.