18. kolo - Al-chajda - 14.2.2010 - 3-2 (2-1)

Protože poprvé absentoval Radek, náš předseda a hlavně reportér, nezbývá nic jiného, než abych reportáž napsal já (Štěpán :-)). Kromě Radka chyběli další čtyři hráči, takže jsme hráli v osmi lidech v poli. Naštěstí i soupeř vyrazil do boje ve stejném počtu. Před zápasem jsme se nemohli protáhnout, neboť na druhém hřišti se odehrával zápas mladých házenkářek. Kdy liberecké holky porážely hráčky z Görlitz. Nejvíce se jejich hrou bavil Krokodýlek, který pomlouval německou brankařku, že vůbec nic nechytila. Což byla ostatně pravda.

I přes krátké protažení a ještě kratší rozcvičení a vůbec nejkratší Krokodýlkovo rozchytání jsme začali velice dobře. Držení míče bylo jasně na naší straně. Vzadu jsme si to, na nás až nečekaně, dávali. Pak ale z ojedinělého protiútoku udeřila Al-chajda. Soupeřův útočník bodlem vystřelil asi z 15 metrů a jeho petelice vymetla šibenici. Zde se projevila brankařova nerozchytanost. Podobné střely nám Honza chytá naprosto s přehledem, ale zde se to nepovedlo.

My jsme však nepropadli trudomyslnosti a bojovali dál. Soupeř hrál tvrdě a bohužel oba rozhodčí jim tuto hru tolerovali. Naproti tomu nám pískal téměř vše. Po jednom brutálním zákroku na Krociho se už musel ozvat i pan Moc přezdívaný Štístko. Jeho silný a důrazný hlas se nesl halou s takovou intenzitou, že se Honičovi rozklepali nohy a začal vyhrožovat panu Mocovi, že ho vyvede. Docela jsme se těšili, jak by to provedl.

Al-chajda až překvapivě dobře bránila, sice nenapadali až do hloubky našeho pole, ale o to houževnatěji hráli na své polovině. Zvlášť Aleš a Kroci byli okopáváni jako brambory. Na brankaři bylo vidět, že nepatři k nejjistějším, ale my jsme se nemohli k tvrdší střele dostat. Asi v patnácté minutě jsme však udeřili. Kroci nejdřív nahrával Rendymu, toho však přeskočil obránce a vypíchl mu míč. Tomu však Kroci předvedl rychle nabyl, rychle pozbyl a hned ho o míč obral. Teď již místo nahrávky zvolil střelbu a bylo vyrovnáno.

To již i Al-chajda otevřela hru a začala vystrkovat růžky. Krokodýlek se rozchytal do své obvyklé formy, navíc celý náš tým bránil jako jeden muž. Obraně srdnatě pomáhali útočníci, zde bych chtěl zvlášť pochválit Honzu. Ten se díky své bojovnosti dostal do další gólové situace. Kdy využil neshody mezi soupeřovým obráncem a brankařem. Vběhl mezi ně, připravil je o míč a pak již v pohodě zasunul míč do prázdné brány. Bylo dobré, že se nám podařilo otočit výsledek už do konce poločasu. Před koncem první půle se stalo ještě jedno menší extempore. Do konce zbývalo 20 sekund a my jsme již nasbírali 5 faulů. Já s Krocim jsme upozornili Jardu, ať teď hlavně útočníka nefauluje. Bohužel jak je Tlusťoch samá noha samá ruka, tak o jeho nohy ze zadu brnknul. To bylo pro Krociho jako rudý šátek pro býka. Začal na Jardu křičet, že se zbláznil a co dělá. On se teda omlouval, že zakopl. Což sice byla pravda, ale na věci, že to mohlo být odpískáno jako faul, to nic neměnilo. Naštěstí se rozhodčí nad Tlusťochem zželel a jako faul to neposoudil, protože kdyby se tak stalo, tak Kroci svého bratra snad sní.

O přestávce jsme museli zvednout Jardovi sebevědomí a pochválit se, že hrajeme dobře. Ani v druhé půli nezačalo žádné velké napadení. Toho jsme využil já a neboť jsem měl hodně času, vyzkoušel jsem svoji obávanou dalekonosnou střelu. Diváci jen zahučeli, když míč těsně minul růžek.

Během zápasu nás překvapily dvě věci, jak někteří hráči Al-chajdy simulují a jak jim to rozhodčí žral. Stačilo, aby hráč zařval a ačkoliv se ho nikdo ani nedotkl, tak byl hned písknut faul. Doufám, že na videu uvidíme pár ukázek podobného počínání. Někdy to bylo až k smíchu.

Třetí gól přišel po pěkné akci Aleše a Tomáše. Náš kapitán si narazil s Alešem, udělal kličku obránci, nemilosrdně vystřelil a už letěla ruka s napnutým ukazováčkem vzhůru. Trochu jsme si mysleli, že teď dojdou soupeři síly, ale nestalo se tak. Sice jsme ho do moc šancí nepouštěli, přesto musel Krokodýlek předvést několik zázračných zákroků. A několikrát jsme měli i trochu štěstí. Na druhou stranu druhý obdržený gól padl s trochou smůlu. Brance předcházelo špatnému vystřídání, kdy Rendy, jako obránce, šel střídat v době, kdy Al-chajda držela míč. Pak cennou sekundu trvalo dohodnutí se, kdo půjde na hřiště. To už na Krociho šli dva soupeřovi snipeři, které zvládl zbrzdit. Díky tomu jsem stihl k jednomu doběhnout. Pak Kroci při obranného zákroku spadl, já jsem tudíž přes něj nemohl míč odkopnout. Krokodýlek první střelu vyrazil, bohužel nešťastně k soupeři, který sice dlouho míč zpracovával, ale kvůli tomu, že se k němu Krokodýl přes ležícího Krociho nemohl dostat, skóroval.

Al-chajda vycítila šanci, ale my jsme zvládli držet míč a k ničemu je nepustit. Radost z vítězství 3:2 byla veliká. Dle mého skromného názoru, jsme zahráli jeden z našich nejlepších zápasů a máme v budoucnu na čem stavět.