Náš
první marathon.
|
Pamatuji si jak jsem před
několika měsíci říkal: „ jsem
rád, že jsem přežil ten půlmarathon, nejsem magor, abych
běžel marathón" …. Jenže potom jsem si omylem
přepnul kanál v televizi, kde se běžel
Londýnský marathón a moje
předsevzetí bylo v …. Nějakej 99 letý
hejhulák se postavil na start (postavit se na start nemůže
být těžké jsem si říkal) ale on
dokonce proběhnul i cílem! V tu chvíli
jsem věděl, že to musím uběhnout taky…
No a teď k tomu
závodu samotnýmu…
Počasí nám přálo, tedy mě
přálo a ostatním závodníkům
podle zpráv a článků na netu nepřálo.
Den před závodem jsme dodrželi životosprávu (dal
jsem jen 3 pivka) a usínali jsem jako obvykle před
důležitým závodem u Krociho na zemi při
country… vstávali jsme v 5 hodin,
abychom naplnili své žaludky a
měli dostatek času na trávení
a pak jsme si šli ještě
|
na hodinku
lehnout…náš realizační
tým spal jako zabitý, jen
Štěpán mluvil ze spaní :-).
No a teď tedy opravdu
k tomu závodu …
Na startu jsme se postavili k balonku
označující 4:00, protože
náš plán byl
jasný… každých 10 km průměrně za 60
minut a posledních 12 km mírné
zrychlení, jak se na finiš
sluší :-) Vedle nás stál na
startu "Superman, batman a nějaká kurva"…. A pak
to začalo… hned 5 minut potom co jsme slyšeli
výstřel jsme vyběhli …ne, že bychom byli tak
zabrždění, ale museli jsme rozdat ještě několik
podpisů a rozhovorů :-)
Prvních 500
metrů se
nám běželo velmi dobře … vypadalo to, že
nás nemůže nic překvapit a že závod
dokončíme v dobrém čase :-)..
bohužel pak to
přišlo… přišlo na
nás chcaní! Museli jsme
udělat první neplánovanou
zastávku, čímž jsme podstatně
ohrozili náš
|
|
|
časový
plán! Odnesl to nějaký
památník za padlé
bojovníky, ale bylo nám určitě
odpuštěno, protože ten den jsme se stali
bojovníky i my s Krocim…
Balonek
s časovým údajem 4:00 nám
nepatrně odběhnul a tak jsme si říkali, že se chytneme
dalšího balonku označující
4:15 …to se nám povedlo a dlouhou dobu jsme
s vodičem sváděli vyrovnaný boj :-)
…pak jsme si ale řekli, že šnečí tempo
necháme pomalejším
závodníkům, slušně jsme se
s nimi rozloučili a zvýšili
tempo…museli jsme! Každých 2,5 km bylo totiž
občerstvení a jak určitě každý
z vás znáte Krociho, nezastavit by byl
hřích! Prvních 20 km nemá cenu
popisovat..běželi jsme dobře zvoleným tempem a
těšili se až dostaneme od našeho
realizačního týmu gely,
s kterými jsme měli
celý marathón lehce do-
|
končit….bohužel
se tak
nestalo a místo gelu na 20 km jsme ho obdrželi až na metě
označující 30 km!!! Musíme opravdu
říct, že nás toto připravilo o
kvalitní čas! Od 20 km do 30 jsme si libovali, že
stále držíme dobré tempo a
místo gelu jsme museli pojídat banány
se solí! Na tom 30. km jsme měli čas 3 hodiny
rovné, ale bohužel chybějící energie (
z výše zmíněného
neprofesionálního přístupu
doprovodného týmu) nám
v posledních 12 km vzala naděje na na
skvělý výsledek…I přes tento handicap
způsobený nedostatkem energie (jak už i moje mamka
ví, že nám chyběly gely) jsme bojovali
… jestli prvních 10 km byla
„procházka růžovým sadem“,
druhých 10 km byl „výklus
lesem“ a třetích 10 km byl „středně
namáhavý běh“, pak
posledních 12km byla
„ procházka peklem“ !!!!! kromě
uší, nosu a vlasů jsme
cítili bolest v každém kousku těla a to
především
|
kvůli nedostatku energie
(asi už
nemusím opakovat co bylo důvodem tohoto nedostatku
energie)… dokonce jsme se dostali do takového
útlumu, že jsme některé části tratě
jen šli! Byli jsme tak v prdeli, že se kolem
nás prohnal i balonek označující 4:30,
i když by každý jejich tempo označil za
„procházku růžovým sadem“.
Tak jako jsme prvních 10 km prokecali
s úsměvem na tváři, tak jsme
poslední km jen tupě zírali před
sebe…povzbuzování, které je
v první polovině trati velmi
příjemné se stalo
v posledních kilometrech provokací a jen
nedostatek energie zachránilo kolemjdoucím
provokatérům životy! Ale jak jsem již řekl, bojovali jsme
s nepřízní počasí (už
nepřálo ani mně), se silným protivětrem,
s provokatéry a hlavně s nedostatkem
energie způsobené laxním přístupem
doprovodného týmu až jsme po několika
hodinách ucítili Pařížskou
ulici… křeč v obličeji jme vyměnili za
úsměvy a ladným během jsme dokončili
marathón mávajíc
sympatickým lidem, kteří nás celou
dobu podél trati podporovali….
Čas pro nás nebyl důležitý,
protože náš hlavní cíl,
čímž bylo zdolat tento náročný
marathón, byl splněn!!!
Pár rad pro ty kteří se
chystají běžet marathón poprvé :
- zaplaťte startovné a vyzvedněte si
číslo
- přijďte v čas na start
- nešetřete na vybavení!!!
– když nebude váš čas
skvělý, musíte tak aspoň vypadat!
- den před závodem nechlastejte
–
3 piva stačí
- usínejte vždy při dobré
hudbě
– doporučujeme country
- snídejte nejpozději 4 hodiny před
závodem
- před závodem vykonejte potřebu (viz
zbytečná časová ztráta
v úvodu závodu)
- doplňujte tekutiny po dobu celého
závodu již od prvních občerstvovacích
stanic!
- ovoce jezte po jednom kousku a ne dva pomeranče
na
jedné stanici (že Kroci)
- od 15. km se nestyďte namočit banán
do
soli .. výborná pochoutka…
-
asi
nejdůležitější věc…. Vyberte si
zodpovědné členy realizačního týmu,
protože nedostatek energie vám může z „
procházky růžovou zahradou“ udělat „
procházku peklem“ !!!!!!!!!!!!
|
|
|
|
|